středa 7. listopadu 2007

Degustace Châteauneuf-du-Pape, Bandol & spol

Další z výprav do Viničního altánu jsem učinil minulý pátek, na programu byla totiž velmi zajímavá degustace vín z jihu Francie. Dle očekávání jsem našel místnost natřísknutu k prasknutí, opět dorazilo i pár těch, co se prostě jen chtějí levně napít skvělých vín (tlačenice na závěr degustace, dolévání po okraj sklenek a tak podobně tomu odpovídalo). Ale což, pokud si i tito návštěvníci odnesou nějaké informace… jen ten hluk je opravdu otravný. Vína prezentoval Tomáš Dominec, náš bez asi větších debat největší odborník na Francii (se „specializací“ na Bordeaux), který všechna vína doprovodil tradičně naprosto skvělým komentářem. Upřímně těch 150,- Kč, co celá degustace stála, bych zaplatil bez váhání i za tu dvouhodinovou přednášku bez vín. Ale vína k dispozici byla, hned dvanáct vzorků, navíc z moc pěkných skleniček Schott Zwiesel…

Skoro úplně přeskočím dva bílé vzorky, byť Felicité Blanche 2005 z Domaine Monplezy je dost kvalitní ukázkou suchého jihu Francie, bohužel dost mimo mé chuťové preference (výrazný sud, nízké kyseliny). Vrhněme se rovnou na červená. Jako první byl prezentován levný „supermarketový“ Cabernet Sauvignon 2005, víno nejspíš pro účely „nevinných návštěv“ a jakýsi nultý vzorek, aby vynikla dobře udělaná červená později. Zajímavý tah, ani jsem netušil, že v sortimentu Domince jsou i podobná vína. Ale víc není potřeba dodat, byla to opravdu obyčejná, průmyslově ovocná, konzumka. Druhé červené již potěšilo více, šlo o Plaisirs 2006 opět z Domaine Monplezy, o tomto víně jsem více psal před pár dny. Následovalo Cuvée Expression 2004 z Chateau Beaubois (oblast Costieres de Nîmes), dost slušně vyrobené jižní víno a veskrze univerzální „pohodové pití“ (ovocité, bez vady, bez technologických pachutí a tuny síry, žádná bomba ale neurazí) za pěknou cenu. Jako další v řadě se prezentovala oblíbená (v sortimentu hned několika našich dovozců) „slepička za staré farmy“ La Vieille Ferme rouge 2005 z produkce Domaine Perrin v oblasti Côtes du Ventoux. Jednoduchá přímočará ovocnost (červené peckové), lehčí, tak akorát tříslo i dochuť – opět jednoduché a pohodové pití. Tím skončila část vín na všední pití.

Z produkce rodiny Perrinů, kteří stojí i za legendou Rhôny v podobě Château Beucastel, pocházel i další vzorek – „Perrin Reserve“ 2004 z všeobjímající apelace Côtes du Rhône. Klasická „GSM“ asambláž (Grenache – Syrah – Mourvedre) se prezentuje vysokou, mladou barvou. Ve vůni je klasická ovocnost této oblasti, ale starosvětsky elegantní a okouzlující. V kombinaci s ovocnou, delší, plnější chutí, stále ještě s výrazným tříslem, jde o moc pěkné víno. Cena 270,- na degustaci (takže zrhuba 335,- běžný maloobchod) znamenala jasný nákup. A vyšší kvalita vzorků pokračovala. „Les Genevriers” 2003 z Domaine La Réméjeanne (Côtes du Rhône Villages), opět GSM asambláž, měla již nazrálejší, ale stále vysokou barvu. Vůně nezapřela ročník a ovocitost byla silně poznamenána táhnutím do džemových tónu, víno je vyzrálejší, trochu zbytečně vystupoval alkohol, ale naopak velmi příjemná byla stopa „apatyky“, lékárenských bylinkových tónů. V chuti je víno plnější, šťavnatě ovocné, tříslo stále přítomno, stejně jako výraznější alkohol, především v delší dochuti. Ale jako celek pěkné víno, pro oblast a ročník typické.

Dalším vzorkem, představeným s velkou pompou, bylo „Becs Fins” 2005 z vinařství Tardieu-Laurent (Côtes du Rhône Villages). Michel Tardieu je velmi slavný vinař, který bez větších problémů prodává vše, co se mu podaří vyrobit. Není snadné se k jeho vínům (jako obchodník) dostat. Tomáš Dominec rád dává k dobru, že když se potřebuje ve Francii blýsknout, říká, že „bere od Michela Tardieu“ :o) Očividně jde o jeho oblíbence. Toto víno mi leží v archivu a uvítal jsem tedy možnost jej zde přechutnat. Směs Grenache a Syrahu má vysokou mladičkou barvu a ve vůni se prezentuje přímočarou ovocitostí. Trochu nechápu, co je na něm tak zajímavého. Vymíchávám ve sklence co mi síly stačí a postupně se víno otevírá – k ovoci se přidává elegantní směs kůže a apatyky. V dlouhé chuti dominuje spolu s ovocem především tříslo, toto víno bylo zavražděno příliš brzy. Ale za dva, tři roky… při ceně okolo tří stovek pokus, který rád podstoupím.

A postupujeme dál, ve sklence se s opět mladičkou vysokou barvu prezentuje „Petit Domaine“ 2006 z Vignobles Jean Royer. Jedná se o Châteauneuf-du-Pape deklasované jako Vin de Pays (přiznám se, že důvody si již nepamatuji, ale kvalita vína to nebyla). I zde se jednalo o zavraždění neviňátka, výrazná mladičká vůně i tříslovinová chuť s tóny tmavého ovoce zatím jen naznačuje, jaké víno bude za dva či tři roky. A nyní přeskočím k poslednímu vzorku, byť před ním následoval ještě jeden. Tečkou programu se stalo Chateauneuf-du-Pape Prestige 2003 opět z Vignobles Jean Royer, víno s barvou již velmi silně nazrálou, moc pěknou komplexní nazrálou vůní s ovocností do džemu, tóny jeřabin, s naprosto typickou delší chutí, slušně plnou, stále s výrazným tříslem a efektním ovocem, moc pěkné. Pro mne trochu chyběl „X“ faktor, víno mne nezasáhlo, byť objektivně bylo skvělé. Možná to způsobil předposlední vzorek, který mi naopak sedl dokonale…

U vína Bandol Rouge „Longue Garde“ 2004 z Château Jean-Pierre Gaussen jsem upřímně netušil, co mám očekávat, obzvláště po informaci, že se jedná o v podstatě stoprocentní Mourvedre. Vysoká, ale již znatelně nazrálá barva, nenapovídala nic o tom, s čím se ve sklence setkám. První přivonění a jsem polapen, absolutně a nekriticky. Přezrálé až kvasící ovoce, živočišně bariková fantazie, zemitost, bylinky… v chuti následováno slušně plným tělem, opět krásnou ovocitostí, nekontrolovanou živočišností, alkoholem, tříslem a tím vším v dlouhé dochuti, zakončené lehce „pecičkovou“ horčinkou. Klasické, starosvětské, omamné, nádherné! A navíc bude v klid zrát dalších několik let do krásy. Kolik bodů by dostalo na soutěži netuším, ale pro mne se jedná o 90+ a výjimečné víno. Pro podobné objevy stojí za to chodit na degustace, protože pravděpodobnost, že bych si toho víno jen tak náhodou koupil, se limitně blíží nule. Tohle víno a steak z divočáka na bylinkách… už aby to bylo :o)

Závěr? Rhôna je momentálně jedním z posledních „klasických“ regionů Francie, ze kterého lze získat nádherná vína za snesitelné peníze, byť ceny letí nahoru. Živočišnější a divočejší projev mnoha vín z této oblasti mi sedí, vám ovšem nemusí. Zkoušejte, degustujte, objevujte, komentujte články a dávejte své vlastní tipy! A budu se těšit i na nějaké nevirtuální setkání na jedné z mnoha degustací, které se v těchto měsících (nejen v Praze) odehrávají…

Komentáře používají Disqus