Jak už jsem tu psal dříve, mám s takovou tou „běžnou“ Itálií dost problémy, většinou mne ta vína nijak neosloví. To byl i případ nákupu balíku surovin z www.italiedodomu.cz (fungovalo spolehlivě, ale za prakticky stejné peníze jde většinu jejich věcí koupit v Hypernově a bez nutnosti nějakého minimálního odběru), kdy jsem přihodil i několik lahví Dolcetta a Barbery. Všechna vína už padla a další nakupovat nebudu. Technicky v pořádku, určitě ovocné, příjemně pitelné jen tak k jídlu, ale bez čehokoliv navíc, docela mne nudila. Jedinou výjimkou se stala Barbera d’Alba Superiore ročníku 2004…
Toto víno z Tenuta Cappallota pochází z oblasti Serralunga d´Alba, má 13.5% alkoholu a poleželo si 10 měsícu v sudech (Allier), takže může být označeno jako Superiore. Skrývá se v lahvi Albeisa, od 70. let minulého století typické (ale nepovinné) pro oblast Alba. Plastová záklopka, korek plný 45mm dlouhý, v zásadě celkem standart. Barva není nijak obludná, spíše na dnešní dobu běžně vysoká, již ale znatelně nazrálá. Vůně je nasládle ovocná, projevuje se ležení v sudu, mírně živočišné tóny. Ona ovocná sladkost přechází až do „candy“ tónů – připomíná jahodovou a malinovou cukrovou vatu z pouti, možná i takové to pruhované barevné želé, může a nemusí otravovat, dle vkusu. Chuť je středně plná, pěkně ovocná se stále výrazným tříslem a kyselinkou, asi i díky vyššímu alkoholu působí lehce nasládle. V ústech se příjemně rozvine, dochuť není nijak zvlášť dlouhá, ale hladká a líbivá. Hezky udělané, decentně barikované červené, které rozhodně neurazí a k jídlu je skvělým partnerem. Doporučuji po otevření nechat hodinku či dvě rozdýchat, aromaticky to vínu hodně pomůže.
Barbera, ač má po Sangiovese největší výsadby v Itálii, není rozhodně odrůdou, se kterou bych měl nějak velké zkušenosti. Chutnal jsem pár obyčejných i víno špičkové, konkrétně Barbera d´Alba Paiagal od vinařství Marchesi di Barolo, ale zatím nějak nevím, co přesně od běžné Barbery očekávat. A mám obavu, že při frekvenci ochutnávání této odrůdy se to asi nikdy nedozvím :o)
Potřebujete: ½ kilové balení bramborových noků (gnocchi con patate, lze běžně koupit či můžete spáchat sami čerstvé, na internetu je receptů habaděj), 225g mraženého špenátu (celé čerstvé listy lepší), 1 cibule, hrst stroužků česneku, kousek slaniny, mozzarella (případně jiný sýr na plátky), půl hrnku smetany, sušené hříbky, sůl.
Nejprve se vysmaží slanina, takže se pod cibulku nemusí dávat žádný další omastek a slanina je pěkné křupavá. K cibulce se přidá smažit pár stroužků česneku na kolečka. Když je cibulka osmažená, přidá se špenát, osolí se a přidají sušené houby. Ve špenátu je vždycky hodně vody, kterou houby nasají, navíc se to celé ještě podlije smetanou, takže houby není potřeba dopředu namáčet. Vše se podusí pár minut pod pokličkou, právě aby houby změkly. Do zapékací mísy se rozloží uvařené noky, přes ně se navrší špenátová směs a navrch se pokladou kolečka mozzarelly, kterou ještě možno přesypat parmazánem (nebo zdejší variantou Gran Moravia, klidně před i po pečení). Zapéká se v hodně teplé troubě jen chvíli, než mozzarella začne zlátnout. Dobrou chuť!
